Skoky u Žlutic - Maria Stock

Říjnová poutní mše ve Skokách proběhla v neděli 4.10. při příležitosti svátku Panny Marie Růžencové. Prastarý mariánský svátek byl ustanovený jako poděkování za vítězství křesťanských vojsk v bitvě u Lepanta. Poutní mši celebroval rektor ADS ČVUT Praha P. Vladimír Slámečka. Skoky navštívila padesátka poutníků, zájem o obnovený duchovní život ve skokovském poutním kostele nás opravdu těší!

V neděli 13. září proběhla ve Skokách poutní mše při příležitosti svátku Jména Panny Marie. 

Součástí liturgie bylo provedení mše D dur (Lužanská) opus 86 Antonína Dvořáka pro smíšený sbor, sóla a varhany v provedení souboru Bach-Collegium Praha pod vedením Jiřího Mátla.

Bohoslužba, propojená s krásnou hudbou, přilákala do Skoků více než 70 poutníků.

Fotoalbum najdete zde.

Dny evropského dědictví ( European Heritage Days, dále EHD ) každoročně v měsíci září otevírají nejširší veřejnosti brány nejzajímavějších památek, budov, objektů a prostor, včetně těch, které jsou jinak zčásti nebo zcela nepřístupné.

Téma: Památky znovuzrozené
Národní zahájení: Český Krumlov, 5. září 2015

Více o EHD najdete na webu ZDE.

Také Skoky se letos již tradičně připojují k EHD a díky dobrovolníkům bude kostel zpřístupněn a bude možné si prohlédnout nejen interiér kostela, ale i krovy nebo věž, ale také se od průvodců dozvědět řadu zajímavostí o historii poutního místa i stavbě kostela. Kostel bude zpřístupněn po oba víkendy 5.-6. a 12.-13. září 2015 od 09:00 do 18:00 hodin. 

Letní koncertní cyklus Živé Skoky 2015 završil v sobotu 29.8. koncert souboru Motus Harmonicus. Soubor vznikl jako sdružení hudebníků, usilujících o historicky poučenou interpretaci hudby renesance, baroka a klasicismu. Ve Skokách vystoupil Motus Harmonicus s programem mariánských písní. Cyklus Vita Mariae zazněl v provedení mezzosopranistky Isabelly Shaw, na violu da gamba jí doprovodil Jakub Michl, na virginal Tomáš Flégr.

Komorní výstava ve vstupních prostorách poutního kostela
Navštívení Panny Marie ve Skokách, léto 2015.

Jsem svobodný poutník po duchovních stezkách a velmi mě zajímá to, co je za jejich učeními, to co nás sjednocuje, to je Víra, Boží Přítomnost, samotné Bytí, Život sám, neboť jsme-li všichni Boží, neseme si Boha v sobě, každá živá bytost vyzařuje tuto esenci, živoucí jiskru, v soucítění ji zahlédneme v jejích očích, ať už ji prozradí náhlý strach o život, světlo usmiřující vděčnosti, záblesk radosti a uvědomění, nebo přímá záře lásky. Proto si s vlídností a porozuměním naslouchejme a dívejme se častěji vzájemně až do duše. Dokážeme-li se otevřít až do takové hloubky, uvidíme, jak je vše křehké, zranitelné, živé, propojené, na sobě závislé, jak nám prospívá si pomáhat, důvěřovat, namísto veškerého ubližování, pak i strach se stane zbytečným a celý náš svět se může změnit. Proud Světla, Lásky, Moudrosti a Síly - nekončící spirála energie vyzařování Živého Krista - to je kvalita, která léčí, živí a oživuje naše srdce, naše nitro. Tak to vnímám, a pak, je-li čas, meditací a radostí z tvořivé práce se snažím tuto myšlenku přenášet a stahovat do tvaru, barvy, do hmoty, aby její připomínka zůstávala s námi a aby probouzela naši laskavější tvář...   (LK)

Ludmila Kristová je výtvarnicí výstavního oddělení Západočeského muzea v Plzni. Ve své volné tvorbě se v současné době věnuje především dřevořezbě, často polychromované plastiky a reliéfy s oblibou doprovází plochým obrazem olejovou malbou, který výrazově rozšiřuje jejich energii a celkový vjem. Inspirace pramení ve starém umění doby byzantské, románské a gotické, ale i ve výrazové zkratce, symbolice a jednoduchosti tvorby rozličných etnik.

Komorní výstava ve Skokách je umístěna ve vstupních částech kostela Navštívení Panny Marie, autorka podřídila výběr prací z širšího časového období tomu, aby rozsahem, strukturou i tématickým obsahem vyhovoval prostoru a podporoval prostředí. Je k vidění několik kreseb, některé dřevořezby jsou zde zastoupeny přímo, další pak na působivých fotografiích, které přibližují propojení řezby a obrazu. O prostředí poutního místa ve Skokách Ludmila Kristová říká: „Mám ráda tamní klid, tiché vlídné vyzařování produchovnělého poutního místa i s jeho příběhy, s touhou a nadějí po zázracích i vírou v sílu Mariánského kouzla.“